Pěstitelské oblasti kávy
Kávovníky potřebují nemrznoucí podnebí, dostatek deště a hodně slunce. Rostou v nadmořské výšce od 0 do 2 000 m a to na rozdílných půdách a mikroklimatech. Káva se pěstuje ve více než v 80 zemích světa, například v Americe, Africe, Arábii, Indonésii.
Gurmánská káva je ta, která má výrazné vlastnosti, značně se liší chutí a kvalitou. Většinou se pěstuje mezi obratníkem Raka a Kozoroha.
Specifické podmínky pěstování
- Nadmořská výška mezi 1200m-2000m
- Roční srážky okolo 200cm
- Deštivá a suchá sezóna
- Úrodná a často vulkanická půda
- Časté mrholení pod mrakem
- Ochrana před sluncem
- Průměrná teplota 15-22 stupňů
To vše je potřeba k tomu, aby se zvětšila koncentrace aroma a chuti. Káva pěstovaná v nižších nadmořských výškách má mnohem méně aroma. To, že nadmořská výška je důležitá, dosvědčuje i fakt, že některé země rozdělují a třídí kávu podle toho, v jaké nadmořské výšce byla vypěstována.
Sklizeň
Kávové bobule se sklízejí pouze pokud jsou dokonale zralé (ale ne přezrálé nebo nedozrále). Protože však každá bobule dozrává jinak, nezbývá sběračům nic jiného, než je sbírat ručně a často se vracet pro ty bobule, které mají ještě dozrát. Při masové produkci je káva sbírána strojově a to tak, že ke stromu přijede stroj, který s ním zatřese. Ze stromu ovšem padá vše co se na něm neudrží.
Zpracování
Poté, co kávové plody byly sesbírány ze stromu, je třeba je dále zpracovat. Zpracování spočívá v odstranění prvních tří vrstev zrna (vnější slupka, dřeň, pergamen). Ve světě se užívají tři metody zpracování.
- Proces za sucha je nejčastěji využívaný proces. Kávové bobule jsou vysušeny sluncem, poté co se scvrknou a ztvrdnou jsou jim odstraněny první tři vrstvy.
- Proces za mokra spočívá v tom, že se prvně mechaniky odstraní vnější slupka , a poté nastává ve velkých nádržích fermentační proces, kdy povolí měkká dřeň zrna. Kávové bobule se důkladně umyjí a usuší na venkovní plošině. K odstranění pergamenu dochází až před exportem.
- Polopraná ..Honey" metoda je dnes velmi populární a představuje kombinaci obou metod. Zrnka se suší na slunci i s částí lepkavé dužiny – odsud název honey. Výsledná chuť je ovocná, ale ne tak výrazně jako u káv zpracovaných suchou metodou. Mívá příjemnější kyselost než prané kávy, s intenzivní sladkostí a komplexním pocitem v ústech.
Káva upravená procesem za mokra má čistější a jasnější chuť. Můžeme také říci, že má říz, stejně tak jako hodnotíme chuť piva. Dále se o ní vyjadřujeme jako o čerstvé a bystré kávě.
Proces za sucha se většinou používá v Indonésii. Naopak proces za vlhka převládá v Latinské Americe .
Třídění
Poté nastává další zpracování, což je třídění podle velikosti a nedokonalosti zrn. Tato metoda se volí proto, aby se pražila kávová zrna, která mají stejnou velikost a jsou stejně těžká, a tím pádem byla stejně upražena. Větší zrna smíchaná s malými zrny, anebo zrna s různou hmotností mají tendenci se pražit nerovnoměrně.